Téměř dva biliony dolarů. To jsou dle Světové banky odhadované celosvětové ztráty způsobené přerušením provozu v roce 2023. Nejčastější příčinou byly přírodní živly, hned v závěsu kybernetické útoky. Loňská studie Cybersecurity Ventures předznamenává, že do roku 2025 bude kyberkriminalita stát globální ekonomiku 10,5 bilionu dolarů ročně, přičemž značná část těchto nákladů bude připisována právě přerušení podnikání.
K tradičním strašákům spojeným s přerušením provozu, jako jsou přírodní živly nebo závady na strojích, se v posledních letech přidaly hrozby spojené s digitalizací. Firmy zabývající se výrobou se dle portálu Statista v loňském roce staly dokonce nejčastějším terčem hackerských útoků.
Pro výrobní firmy je proto v současnosti zásadní prevence ve formě zhodnocení a nastavení bezpečnostních procesů, stejně jako pojištění pro případ nenadálého přerušení provozu. Pojištění může v okamžiku, kdy je společnost nucena přerušit svoji činnost, krýt finanční ztráty ve formě ušlého zisku, vícenákladů či stálých nákladů jako jsou mzdy nebo úroky z úvěrů.
Zatímco pro většinu výrobních firem je pojištění přerušení provozu spojené s majetkovým nebo strojním pojištěním již standardem, pojištění spojené s kybernetickými riziky se do povědomí v rámci průmyslu dostává až v posledních letech.
Strojní pojištění kryje škody na strojních zařízeních způsobené provozem, lidským faktorem, vadným materiálem či výrobní vadou stroje. Společnosti si v tomto případě musejí dávat pozor především na odpovídající školení obsluhy a kompletní revizní záznamy. Například v loňském roce zastavila závada na kritickém stroji produkci v brněnské strojírenské firmě na několik měsíců. Zatímco náklady na opravu poškozeného stroje byly kryty ze strojního pojištění, doložená ztráta zisku za několik měsíců přerušení výroby byla kryta díky odpovídajícímu pojištění přerušení provozu.
Pojištění majetku kryje věcné škody například na nemovitostech nebo skladových zásobách. Riziky přerušení provozu jsou v této oblasti především přírodní živly, vandalismus nebo krádeže. Z praxe pojišťovny je příkladem prasklá vodovodní trubka na toaletách a vyplavené skladové zásoby čipů nebo z hygienických důvodů zlikvidované kompletní zásoby mrazírny po tom, co v hale vypukl drobný požáru a zásoby znehodnotil kouř.
Přes všeobecné představy a pochopitelný respekt k živlům je dnes pro firmy čtrnáctkrát pravděpodobnější, že budou terčem kybernetického útoku než, že v nich vypukne požár. Průběh je často velmi jednoduchý. Stačí, aby zaměstnanec otevřel závadný soubor, který obdržel v e-mailu nebo klikl na nesprávný odkaz. Díky digitalizaci může jeden napadený počítač přerušit výrobu až na několik týdnů. Dle portálu Statista ji kybernetický útok v průměru zastaví na 22 dní.
Odstrašujícími příklady mohou být příběhy ze Spojených států. V květnu roku 2021 ochromil ransomware útok na společnost Colonial Pipeline dodávky pohonných hmot na jihu a východě USA. Jen o měsíc později stál podobný útok americkou společnost JBS USA, zabývající se zpracováním masa, zhruba 11 milionu dolarů.
Pojištění přerušení provozu funguje zjednodušeně jako nástavba k jednotlivým pojistným produktům – k strojnímu a majetkovému pojištění či pojištění kybernetických rizik. Pokud má například společnost sjednán all risk rozsah majetkového pojištění, je možné uzavřít v uvedeném rozsahu i pojištění přerušení provozu nebo se rozhodnout jen pro vybraná rizika. Pojišťovny ve spolupráci s makléřem vždy klientovi doporučí vhodnou podobu pojištění, odpovídající jeho zaměření, velikosti a potenciálním rizikům.